INFO
Název: Hitman: Contracts
Žánr: Stealth akce
Výrobce: IO Interactive
Vydavatel: Eidos
Vydavatel v ČR: Cenega
Platformy: PC, PS2, Xbox
Datum vydání: duben 2004
Stručná charakteristika: Třetí pokračování legendárního nájemného zabijáka je spíše hodně hustým datadiskem, nežli plnohodnotným následovníkem úspěšného druhého dílu. Contracts ovšem znamenal zlom v sérii, především po grafické a atmosférické stránce.
Hitman: Contracts - nájemný vrah v akci
Je tomu již pár týdnů, co se na pultech obchodů objevilo třetí pokračování akční simulace nájemného vraha. Oba předešlé díly si našly mnoho příznivců, ale jak je na tom nyní díl třetí?
Je sice pravda, že Hitman: Contracts již není zbrusu nová hra, ale za podrobnější průzkum určitě stále stojí. Společnost IO Interakctive se dlouhé měsíce věnovala projektu, který v květnu tohoto roku vyšel jako třetí díl série Hitman. Ta vypráví příběhy nájemného zabijáka, kterého nazývají jeho kódovým označením 47. První díl, vydaný již téměř před čtyřmi roky byl jedním z průkopníků tzv. stealth akčních her. Jedná se vlastně o to, splnit požadovanou misi obklopen nepřáteli a zároveň nezpůsobit zbytečný, ba někdy dokonce žádný rozruch. U takovýchto her se může dokonce stát, že hráč vybavený vcelku slušnou municí jí za celou akci ani jednou nepoužije; oproti tomu využívá svůj mozek, důvtip a pochopitelně možnosti té které hry.
Hra Hitman: Codename 47 byla revoluční v tom, že hráči neurčovala, zda se bude muset chovat potichu nebo bude moci vystřílet na každého nepřítele zásobník nábojů. Naopak měl hráč možnost svobodné volby, zda zvolí tichou nebo krvavou cestu. Obě možnosti mají něco do sebe a záleží pouze na hráči, na co má momentálně chuť. První díl Hitmana bohužel obsahoval řadu chybiček, ne sice nijak závažných, ale perfektní to nebylo. I přesto si hra vysloužila velmi pěkné hodnocení, a tak se vydání druhého dílu zdálo být více než dobrým nápadem.
Hitman 2: Silent Assassin byl v podstatě vylepšený první díl. Nejenže tvůrci vychytaly chybičky, ale hra běžela na novém enginu, který na podzim roku 2002 patřil ke své špičce. Skok z druhého dílu na třetí ale již tak drastický nebude, protože hra si zachovává povedený engine z dvojky, nutno ale podotknout, že se zajímavými změnami. Jedná se například o realistické ztvárnění odrazu v loužích, a to nejen s vodou. Drsná realita vám totiž často nabídne pohled do kaluží krve, ve které se válejí ještě nedávno spokojení hlídači. Hitman: Contracts totiž není určen hráčům se slabou povahou, ti otrlejší ale budou navýsost spokojeni.
Jednotlivé akce bývají v podobných hrách spojeny jedním příběhem a často na sebe navazují. Tuhle starost tvůrci Hitmana zvládli šalamounsky. Hlavní hrdina 47 se totiž v průběhu celé hry uzdravuje ze svého zranění a vzpomíná na akce, které zažil. To může hráč vidět v několika kratších filmečcích mezi misemi. Náhodou tedy není, že se citáme na stejných místech a se stejnými úkoly, jako v jedničce. Podíváme se opět do Hongkongu, kde bude naším úkolem odstranit několik překážejících osob. To bude vlastně nejčastější a možná i nejoblíbenější úkol, který budete dostávat. Některé lokace jsou ale ve hře zcela nové, celkem jich napočítáme dvanáct. S holohlavým zabijákem s čárkovým kódem na hlavě se podíváme na jatka, na Sibiř apod.
Možná si říkáte, že autoři si obšlehnutím lokací z jedničky ulehčili práci. Z části možná ano, ale nutno podotknout, že všechny mise jsou do detailů propracované, znatelně lépe než byly původní. S tím souvisí i atmosféra, která je zde doplněna o zmíněné nové prvky, velmi efektně například působí vlající záclony, které mají spolu s tmavšími místnostmi až hororový nádech. Když navíc přede mnou v takovém pokoji z ničeho nic prošla poloprůhledná postava ducha jedné z mých obětí, musím přiznat, že jsem se docela slušně vyděsil. A o to víc mě pak hra bavila. S atmosférou jsou spjaty i další efekty, jako věrohodná hra světla a stínů, reálné ztvárnění sibiřské sněhové bouře, mlha vystupující z mrazících boxů na jatkách, kde na vás navíc čekají rozřezaná těla koní, to vše velmi úspěšně překrývá technické nedostatky dnes již trochu staršího enginu.
Hudební stránka naproti tomu snad žádné chyby nemá. Donekonečna bych mohl poslouchat napjatou hudbu, která ovšem nehraje permanentně, ale intuitivně se z ničeho nic objeví, právě když jde do tuhého. Tvůrce hudby pro Hitmana, Jesper Kyd, zkrátka ví jak na to. Hra je navíc plná různých zvuků, křičících civilistů, kteří nějak nemůžou snést pohled na hromadu mrtvých těl, a v neposlední řadě i realistické zvuky zbraní (klasická samopal AK-47, revolver Magnum, M4, UZI a dokonce i česká CZ2000). To vše ale bez problémů zastíní perfektní dabing, hlas 47-čky v podání Davida Batesona je totiž něco unikátního a já si bez něj nový díl Hitmana zkrátka neodvedu představit.
A jak se hra hraje? Prakticky stejně jako předchozí díly, to znamená proklatě dobře. Hratelnost je totiž asi největší zbraní série Hitman. Zmíněná možnost volby, kde si v převleku za poslíčka nebo řidiče dojdete hezky až do samotného centra nepřátelské základny nebo vymítíte mapu do posledního Číňana, je to, co ostatním hrám stále chybí. Konečné zúčtování na konci každé mise vám pak prozradí, nakolik jste byli stealth a na kolik agresive. Musím se přiznat, že ač se občas pokusím projít alespoň jeden level bez hromady mrtvol za mnou, většinou mi to nedá a já ten arzenál, se kterým se tak jako tak tahám, zkrátka použiji ve svůj prospěch. Nemůžu se potom divit, že jsem označen jako masový vrah. Co na plat, bojové scény jsou totiž v Hitmanovi naprosto dokonalé a já se o ně zkrátka nemohu ochudit, to snad chápete...
Obtížností je hra vhodná jak pro širokou veřejnost, tak pro opravdové nájemné vrahy. Na nejlehčí obtížnost jsou nepřátelé skoro slepí a všichni jsou vidět na mapě. Navíc jim dobu trvá, než vás prokouknou a další vteřiny, než po vás začnou střílet, takže má hráč dostatek času vytasit nějakou zbraň, dobýt zásobník a vystřílet ho do něj celý, až ten hajzl přistane na protější zdi. Přitom je ale důležité, kam nepřítele trefíte. Někdy do něho vyšijete několik ran a on se pořád hýbe. Daleko účinnější je rána do hlavy, kdy není problém sejmout i tři týpky na tři rány dřív, než si sami něčeho všimnou. Stačí zaujmout stabilní polohu, vzdálenost tak dvacet metrů, připravit si pistoli s tlumičem a nemají šanci...
